Člověk proti zkáze: O síle, která chrání moudrost

VÝSTŘŽEK Z FILMU Člověk proti zkáze ČT

Ne každý, kdo křičí, je silný. Ne každý, kdo mlčí, je slabý.

V době, kdy svět křičí o pozornost a síla se měří podle lajků, hlasitosti nebo mocenského vlivu, je snadné zapomenout, co znamená opravdová síla. Film Člověk proti zkáze (1989), který mapuje poslední měsíce života Karla Čapka, není jen příběhem slavného spisovatele. Je výpovědí o tom, jak může být tichý člověk mocnější než celé armády. O tom, jak je těžké chránit ty, kteří mají pravdu – a jak snadno je můžeme zradit mlčením.

Karel Čapek – rytíř beze zbraně

Karel Čapek byl tělesně slabý, ale duchovně nezlomný. Psával o robotech, válce, moci, ale i o obyčejném člověku, o laskavosti a pravdě. Byl první, kdo nás varoval před fašismem, když většina ještě tleskala "novému pořádku". Stál na straně demokracie, humanity a poctivosti – i když už bylo jasné, že se proti tomu zvedá lavina nenávisti.

Neodešel. Nezradil. A přesto jsme ho neochránili. Zemřel vyčerpaný, zlomený nemocí i okolím, na prahu války, kterou tušil dřív než ostatní.

nevím jestli mohu sdílet tento odkaz: https://www.facebook.com/watch/?v=321821112912401 snad je právně v pořádku. Každá a nejen Čech by měl kouknout a vidět kam síla versus moudrost vede.

A co my? Chráníme dnes své Čapky?

Ve školách jsme se možná vysmívali těm, kdo byli jiní – tiší, přemýšliví, hlubocí. Možná nás nudili. Možná jsme se jim posmívali. Ale právě tito lidé – moudří, neokázalí, opravdoví – jsou ti, kdo tvoří páteř národa. Ne tlachalové a populisté, kteří sbírají body na billboardech. Ale ti, kdo nesou hodnoty i v době, kdy je výhodnější mlčet.

Lustig. Hašler. Hus. Tichá síla starých duší.

Arnošt Lustig přežil peklo koncentračních táborů. Ne tím, že by se podřídil. Ale tím, že v sobě zachoval člověka – i mezi vlky. Karel Hašler zpíval národu o lásce, pravdě a vlasti. Proto ho umlčeli. Utrápili ho v Mauthausenu, protože jeho hlas byl silnější než propaganda. Jan Hus věděl, že za pravdu se platí. Ale šel až do konce, protože nechtěl zradit slovo.

Ti všichni nevyhráli volební debaty. Ale jejich tichý postoj mění dějiny.

Skutečná síla chrání to, co je křehké

Silný muž chrání moudrost své ženy. A žena, když je v bezpečí, rozkvétá – ne kvůli němu, ale díky prostoru, který jí dává. Moudrost není útočná. Je tichá, trpělivá, hluboká. Ale když ji nechráníme, uvadne. A spolu s ní i budoucnost.

Kým jsme dnes my? A koho volíme chránit?

Nestojíme dnes náhodou před stejnou výzvou jako tehdy?

👉 Jsme těmi moudrými, nebo těmi silnými?👉 A pokud jsme silní – chráníme moudrost, nebo si jen chráníme vlastní pohodlí?👉 Jsme ochotni stát za hodnotami, které nepřinášejí potlesk, ale přinášejí světlo?

Měřítkem opravdové síly není počet sledujících, ale ochota chránit tiché hlasy, které tvoří podstatu lidství. A možná právě dnes se ukazuje, kdo je "člověk proti zkáze". A kdo jen přihlíží, když světlo mizí.

Naučme se poznat, koho má chránit náš štít

My silní jsme často učeni prosadit se. Jít si za svým. Mluvit nahlas, vyhrávat, bojovat. Ale právě kvůli tomu často přehlížíme ty, kteří se neprosazují – protože už vědí. Ty, kteří nemluví nahlas, protože nemají potřebu přesvědčovat, ale pouze být pravdiví.

Karla Čapka nemáme chránit proto, že byl slavný nebo zvolen. Máme ho chránit proto, že jeho moudrost nás přesahovala – a přesto byla pro nás. Protože takoví lidé nám nediktují, ale jsou štítem. Ne mocí, ale přítomností. Ne silou, ale světlem.

A pokud jsme opravdoví rytíři – tak ti nehledají slávu, ale pravdu. Potlačme své staré křivdičky, školní žárlivosti a naučené pohrdání těmi, kdo byli "divní" nebo "moc chytří".Podívejme se znovu – a v tichu najděme ty, kteří vědí, a ne jen mluví. Protože svět, který nechrání moudré, se nakonec sám zničí.

A svět, ve kterém silní stojí po boku moudrých, je svět, ve kterém může rozkvést budoucnost.