Prozření a cesta k němu ( o zraku )
- Vít Swaczyna
- 25. 8.
- Minut čtení: 4
Aktualizováno: 12. 9.
Bodavý dotek světla aneb když vstupujete do mlhy

Na začátku byl jen pocit – ostrý, bodavý dotek světla, který mě oslepoval. Bylo to, jako bych vstupoval do mlhy, kde se ztrácí obrysy, barvy i jistota. V té mlze jsem se cítil sám, zranitelný, nevidomý. Na Srí Lance jsem tehdy přišel o zrak a s tím jsem našel i ztracený kus sebe. Každý paprsek, který kdysi přinášel radost, se stal ostrým hrotem, připomínkou nemoci a melanomu, který mě přivedl až k operaci.
Hledal jsem cestu ven. Přicházely myšlenky na bylinky, akupunkturu, tradiční léčbu. Ale stále jsem se potácel v mlze, která se jen neochotně rozplývala. Nevidět mě dělalo lepším masérem. Pravidelně jsem docházel na akupunkturu, používal baňky a bylinné směsi světlíku, a můj stav se lepšil. Zrak však zůstával zastřený. Děkuji za krásnou podporu, které se mi dostávalo, a skrze lásku a zaslepení jsem však neviděl skryté principy kupčení – něco za něco, lámání přes koleno. Strach a křivdy minulosti dostaly křídla patřící lásce. Velká škoda velké lásky. Ale to je cena, kterou jsme často ochotni zaplatit za to, aby věci zůstaly takové, jaké jsou – správné jen podle velice krátkozrakého Ega.

Psychosomatika a etikoterapie
Z pohledu psychosomatiky bych se zeptal druhých:
Co nechceš vidět?
Co ti zastírá budoucnost?
Co ti není jasné a zřetelné?
Proč se snažíš vidět věci jen ve světle?
Sobě však málokdy jsme dobrým rádcem, a proto jsem si tyto otázky raději nekladl.
Po operaci jsem to však vše uviděl: věčné pomlouvání druhých, kritiku všeho a všech, nenaplněnou lásku. Svolení místo touhy, neupřímnost, strachy a zase strachy – místo lásky. Věřte, není na světě dost chlastu ani zloby, aby toto pomohly přežít. A i ty se nakonec stávají cílem kritiky.
Pásky přes oči
Slepota, brýle, zamilovanost, povrchnost, kontrola – to vše nám zastírá opravdové vidění. Mně pomohla až operace a bránit se jí byla jen další forma oné pásky. Operace mi pomohla, přesto věřím, že existuje i jiná cesta. Rád ji naleznu – a právě zde svítá naděje v podobě metody, mně dosud neznámého Norbekova.
Z nečekaného místa – z publika na přednášce o ošetření Atlasu metodou Fascial Atlas Relief se poznání otevřelo. Seděly tam i dvě Andrejky. Jedna vyučuje metody Norbekova a druhá vyprávěla příběh svého bratra, farmaceutického lékaře, který si díky této metodě dokázal zrak uzdravit. Učitel i důkaz na jednom místě?! Tomu říkám znamení.
O metodě Norbekova

Mirzakarim Norbekov je uzbecký autor, lékař alternativní medicíny a zakladatel tzv. Institutu sebeuzdravení. Vystudoval fyziku a mechaniku v Taškentu a později se věnoval rehabilitační medicíně. Je znám především svou knihou „Zkušenost hlupáka, který prozřel“ (často vydávaná i v češtině), kde popisuje svou metodu zlepšení zraku a osobního rozvoje. Je autorem několika dalších knih a dodnes vede vzdělávací programy.
Norbekovova metoda není jen o cvičení očí, ale o celkovém postoji k životu. Je založena na spojení fyzického tréninku, práce s psychikou a vědomého nastavení mysli. Základem je přesvědčení, že tělo i duše mají obrovskou schopnost regenerace – pokud jim dáme správné podmínky.
Hlavní oblasti metody:
Postoj a emoce – začít každý trénink s úsměvem a vědomím, že změna je možná. Pozitivní emoce nejsou jen doplněk, ale základní nástroj.
Psychologický trénink – zbavit se role pacienta a převzít odpovědnost za své zdraví. Věřit, že nejsem obětí okolností, ale tvůrcem své cesty.
Cvičení očí – jednoduché, ale systematické pohyby: nahoru–dolů, vlevo–vpravo, kroužení, osmičky, střídání zaostření na blízký a vzdálený bod. Tyto cviky posilují oční svaly a zlepšují koordinaci.
Norbekov zdůrazňuje, že cvičit mechanicky nestačí. Úsměv, hravost a vnitřní rozhodnutí jsou stejně důležité jako samotné pohyby očí. Metoda tak spojuje tělesné působení se silným psychologickým a energetickým efektem.
Knihy, videa a průvodci
Norbekov napsal řadu knih a na internetu lze nalézt také videa, která jeho metodu přibližují. Přesto zkušenost ukazuje, že nejjistější cestou je mít po ruce průvodce – člověka, který se v metodě vyzná a může reagovat na naše otázky a nepochopení. Knížka ani video totiž nevidí náš skutečný stav, neumí odpovídat na otázky ani nabídnout povzbuzení ve správný okamžik. Osobní vedení dokáže otevřít hlubší pochopení a poskytnout podporu, kterou samostatné studium často nenahradí.
Workshopy jako ochutnávka
Než se člověk odevzdá celé metodě, může být workshop vhodnou ochutnávkou – pro rozhodnutí,
zda do programu vstoupit. A právě proto jsem jednu z Andrejek pozval, aby tento workshop vedla u nás. Budu rád za vaše komentáře a sdílené zkušenosti s metodou.
V mém blogu o procedurách a technikách pro uzdravení těla i duše tak zůstává prostor pro potvrzující zkušenosti o funkčnosti těchto přístupů. Nepodléhat všudypřítomnému marketingu a rozhodnout se na základě klidného rozmyslu a hravé zvědavosti – to je cesta, kterou právě Norbekovovy metody učí. Proto v mém blogu nenajdete slova (teda snad :-) ) jako výjimečný, jedinečný nebo zaručený. Raději sdílím vlastní zkušenost a upřímnou cestu než prázdné slogany.
Když odložíme pásky
Zrak není jen otázkou očí, ale i našeho nitra. Cesta, kterou popisuji, pro mě nebyla pouze o vidění světa kolem sebe, ale i o poznání sebe sama. Každý z nás má možnost odložit své pásky přes oči – ať už jsou jakkoli neviditelné – a podívat se na život s větší jasností, odvahou a lehkostí. Pokud Norbekovova metoda může být jedním z klíčů, stojí za to ji vyzkoušet a dát vědět, jak pomohla vám. Sdílejme více to, co skutečně funguje, aby marketing nemluvil častěji než ti, kdo už vědí z vlastní zkušenosti. Ať se místo rychlých soudů a neověřených domněnek šíří příběhy, které nesou opravdové světlo.





Komentáře