Delší sezení, delší trápení: Co je sestupná spirála pohybu a možnosti cvičení pro seniory v Havířově
- Vít Swaczyna
- 24. 11.
- Minut čtení: 4
Aktualizováno: 25. 11.
(Blog pro Rehafitko – o zimě, nemoci, hospitalizaci a návratu k pohybu)
Ta problematická zima
Pro pohyb zima sama o sobě není problém. Problém je, že s ní přichází i období, kdy se člověk přirozeně méně hýbe.
Jenže tělo nečeká s cvičením na jaro. Reaguje hned. Síla mizí, rovnováha slábne a každý den, kdy se nevstává, zanechá stopu.
V praxi fyzioterapeuta to vídám často. A jako syn, který se staral o své rodiče, jsem to měl na očích denně.
Někdy stačí malý detail – třeba když se rozhodnete, že mamince nebo babičce „ulehčíte život“. Uklidíte za ni, umyjete nádobí, vyvenčíte psa. Děláte to z lásky. Ale tělo má jinou logiku.
Pamatuju si jednu babičku, která celý život chodila s pejskem. Pomalou chůzí, ale každý den. A pak jí rodina řekla: „Babi, odpočívej, my ho vezmeme ven.“ Mysleli to dobře. Jenže tím zmizel její poslední malý rituál, díky kterému musela vstát, obléct se, udělat pár kroků. Během pár týdnů začala být nejistá, chůze se zkrátila a ona sama říkala: „Já už nějak slábnu.“ Neslábla, jen se přestala hýbat.
A podobných příběhů je nespočet. Rodič, který myje nádobí. Dědeček, který si sám donese tašku z obchodu. Maminka, která si chce sama ustlat postel. Tyto „obyčejné činnosti“ nejsou banalita. Jsou to poslední ostrůvky soběstačnosti – a pokud je převezmeme, bereme jim nejen pohyb, ale i pocit vlastní hodnoty.
Ano, jsou chvíle, kdy je třeba seniora zastoupit. Po operaci, po hospitalizaci, při nemoci nebo bolestech. Tam je náhrada nutná. Ale u běžných každodenních činností je dobré se vždy zastavit a položit si jednu otázku:
Pomáhám – nebo beru člověku možnost rozhýbat tělo?
Je mnohem lepší, když senior usne únavou v křesle po tom, co byl aktivní, než aby nemohl spát kvůli bolestem z proleženin nebo nehybnosti. Každý krok, každé vstání, každé malé domácí kolečko je cennější, než si uvědomujeme.
Tahle kapitola podzimu života je plná zážitků, vzpomínek a moudrosti. Doprovodit babičku s pejskem a poslouchat, jak vypráví o svém životě, je víc než pomoc. Je to péče – taková, která podporuje nejen duši a i tělo, ale také rod.
A právě proto je důležité věnovat pozornost i zdánlivě malým pauzám v pohybu. Protože v nich se často rodí tichá sestupná spirála slabosti.
1. Jak začíná sestupná spirála (trocha statistiky)
Stačí malé omezení: zima, únava, nemoc, ležení. Už po 7–10 dnech začne tělo ztrácet sílu.
Člověk nad 65 let ztrácí 1–3 % svalové hmoty po dvou týdnech bez pohybu.
Po měsíci se zhorší rovnováha až o 20 %.
Po šesti týdnech se riziko pádu zvyšuje o 50 %.
To nejsou strachy, to jsou data, která potvrzuje praxe.
2. Co se děje v těle dál
Když se přestaneme hýbat, tělo vyhodnotí, že sílu nepotřebuje.
Svaly začnou slábnout.
Klouby tuhnou.
Rovnováha se zhoršuje.
Každý krok je kratší a nejistější.
A přidají se i emoce: strach, nechuť, obava „že už to nepůjde“.
Tak vzniká začarovaný kruh: málo pohybu → slabost → ještě méně pohybu → ještě větší slabost.
Televize jako pouta
Mnoho rodin to zažilo a zkušenost se dále nepředala, vždyť také na to nikdo hrdý není.
Rodiče stárnou. Bolí je klouby, hůře se jim chodí. A tak – z dobré vůle – jim děti dají novou televizi a to do ložnice, aby „nemuseli chodit do obýváku“. Jenže stane se něco nenápadného:
zmizí další z důvodů vstát. A s ním mizí i poslední zbytky síly. Již za pár týdnu se z postýlky člověk již neodlepí. Pomalu, jistě – a nevratně, pokud s tím nikdo nic neudělá.
Dá se spirála zastavit?
Ano. Ale ne čekáním. Spirála se zastaví jen tehdy, když se do těla vrátí pohyb, který člověk dle
svého stavu zvládne. Prostě jako u všeho odlepit ten zadeček z křesla a přiložit pohybu ve zvládnutelné podobě a hlavně v dávce která má tu možnost svaly procvičit a posílit. Procházka na 20minut bohužel nestačí, je potřeba vydatně přidat a to jemně, bezpečně, bez bolesti a rizik.
Přesně proto vzniklo Rehafitko.
Proč Rehafitko pomáhá
Cvičení probíhá v leže – klouby nejsou zatížené.
Stoly jsou samohybné, pohybují tělem v bezpečném rozsahu a dostatečné tréninkové dávce
Stoly postupně rozhýbou tělo, jako by člověk ušel až 3,5 km, 70 lehsedů, 90 dřepů atd.
Pohyb je plynulý, rozdělený po partiích těla a bezpečný.
Žádné náledí, žádné schody, žádné pády, žádné prochladnutí.
Tělo se posílí, i když venku by to člověk sám nezvládl.
Pohyb se vrátí. A s ním i síla, jistota a soběstačnost.
Kdo je nejvíce ohrožen?
Toto je všeobecnější než bych sám chtěl. Ne každého ze skupin se to týká, ale toho, pro koho to je, by mělo být velkou vášní sem dojít.
senioři 65+
lidé se ZTP / ZTP-P
lidé po delší nemoci
lidé po operaci (konzultovat s lékařem)
lidé po hospitalizaci
lidé, kteří se bojí chodit ven v zimě
kdokoliv, kdo „málo chodí“ a cítí slabost
Jak začít – jemně a bezpečně
Není třeba dřina. Stačí pravidelný, přirozený pohyb, který tělo zvládne. Rehafitko nabízí cestu, která dává smysl pro seniory, pro nemocné, po operaci i pro ty, kdo se chtějí vrátit zpět do aktivnějšího života.
Rezervujte si první vstup
Stačí jeden klik:
Jemně. Pomalu. Bez bolesti. A s respektem k vašemu tempu. Zmíněná spirála se netýká pouze 65+, v jisté míře se týká nás všech a každé dnes určuje zítřky. Rozhodněme se moudře teď a tady naše zítřky z toho budou vycházet a čerpat. Tak ať je z čeho.
S láskou k prevenci Vít Swaczyna
Komentáře